Už nějakou chvíli jsem si říkala, že by mohlo být zajímavé zesumírovat si jaké věci se vlastně doopravdy hodí mít s sebou a co bylo jenom zbytečný závaží. Abych to nenosila jenom v hlavě. Při příštím balení to všechno v rámci cestovní horečky nezapomněla a nezabalila si to s sebou zase znova. Pro jistotu jsem si to vyfotila, ať mám důkaz, případně i sama proti sobě.
Minimalismus je pro mě osobně jedna z nejúžasnějších věcí co mi cestování přineslo. Ukázala se mi veliká pravda toho, že míň je víc. A jak málo toho vlastně doopravdy potřebujeme. V tropickém pásmu, kde je vám tím líp, čím míň toho máte na sobě, to platí obvzlášt.
Je to skvělý pocit, nebýt zavalen věcma který akorát přesouváme z místa na místo a tam kde leží, tak se na ně akorát práší. Věci navíc svazují, dělají mámivý pocit jistot. A přitom jenom zatěžují. Jsou zbytečná starost. Hromadama věcí zalepujeme prázdnotu uvnitř nás. Nákupama si děláme radost. Lidi jsou schopní si věcma i dokazovat svojí hodnotu. Celý roky dřou a kupujou si sídla, ve kterých pak nemají čas být, protože musí vydělávat aby je mohli zaplatit. Mají barák, který je nad jejich síly uklízet, který je ale zároveň super vizitkou ve společnosti která stejně tak blýská drahejma autama, honosnejma šperkama, a značkama.
Závod o větší, novější, záviděníhodnější? Děkuji nechci.
Je to skvělý pocit, nebýt zavalen věcma který akorát přesouváme z místa na místo a tam kde leží, tak se na ně akorát práší. Věci navíc svazují, dělají mámivý pocit jistot. A přitom jenom zatěžují. Jsou zbytečná starost. Hromadama věcí zalepujeme prázdnotu uvnitř nás. Nákupama si děláme radost. Lidi jsou schopní si věcma i dokazovat svojí hodnotu. Celý roky dřou a kupujou si sídla, ve kterých pak nemají čas být, protože musí vydělávat aby je mohli zaplatit. Mají barák, který je nad jejich síly uklízet, který je ale zároveň super vizitkou ve společnosti která stejně tak blýská drahejma autama, honosnejma šperkama, a značkama.
Závod o větší, novější, záviděníhodnější? Děkuji nechci.
Ale taky jsem byla ve spárech matérie. Kdo mě zná, možná ví že jsem v tomhle vlastně trošku extrémní případ. Můj pokojíček u rodičů je jedna velká krabice plná nostalgie a předmětů z minulosti. Mám krabici plnou dopisů z táborů a pohledů z dětství, krabici plnou albumů se samolepkama, celý jedno patro jedný skříně věnovaný deníkům, krabici připomínek dávných vztahů, mám krabici detailů z Ústí. Jeden šuplík plnej jízdenek a vstupenek a lístků, vzpomínek na zážitky z minulosti.
Do toho mám ráda blešáky a vyhrála jsem poukázky na nákup do sekáče - za ty peníze bych oblíkla celou svojí rodinu. A moje vysoce vyvinuté bordelářské schopnosti se spolu se mnou přesunuly i na Vinohrady, kde jsme rok s Tomem bydleli.
No, zkrátka krámů a hadrů a serepetiček a různejch památečních papírků mám jak pět normálních lidí.
Do toho mám ráda blešáky a vyhrála jsem poukázky na nákup do sekáče - za ty peníze bych oblíkla celou svojí rodinu. A moje vysoce vyvinuté bordelářské schopnosti se spolu se mnou přesunuly i na Vinohrady, kde jsme rok s Tomem bydleli.
No, zkrátka krámů a hadrů a serepetiček a různejch památečních papírků mám jak pět normálních lidí.
Než jsem jela loni za Tomem na Kanáry, uspořádala jsem rozdávací párty. Všechno oblečení šlo z domu. Teda, prozatím jen to na prodej. Na votoči jsem měla přes 700 věcí. Přerůstalo mi to přes hlavu. Ve svý přirozený desorganizovanosti jsem nezvládala ty zástupy krabic a v hlavě mi pořád strašily zprávy z internetu, kdy holky chtěly rozměry, fotky, detaily. Není vypověditelné jak moc se mi ulevilo, když to všechno zmizelo z mýho zornýho pole. Ještě mě chvíli stíhala nutkaná tendence kontrolovat inbox, teď po půl roce je ale můj život od votoče definitivně osvobozen.
Letos v dubnu se můžete těšit na další pokračování blešáku u mě doma. Budeme totiž pouštět naše Vinohradský hnízdo, který nemá smysl nadále držet a financovat. Spousta věcí, který touží býti věcmi čeká na to aby byly používány. Budu štastná, když budou moct svoje poslání plnit, né chřadnout někde ve sklepě.
Od apríla až po beltine budeme na návštěvě v Čechách. Pár dní mi bude trvat než to pro vás nachystám, do toho máme ještě nějaký mimopražšký plány. 19-21.4 tedy oficiálně vyhlašuji "Blešák u mě doma n.2" Můžete se začít nahlašovat, vemte s sebou i kamarády. Já vám připravím ke hrabošení nějaký jadnohubky. Dáme si víno a bude to fájn, stejně jako minule.
A teď ještě zpátky k domečku na kolečkách.
Na Evropskej předvánoční trip jsem tenkrát odjela už z Čech s tříkilovou nadváhou mýho gigantickýho kufru sloních rozměrů. Nemohla jsem si vybrat který vlastně šaty mám nejradši a vozila jsem si s sebou i kamínky a dřěvěný valounky, bez kterých jsem měla pocit, že nemůžu být v rovnováze.
Letos v dubnu se můžete těšit na další pokračování blešáku u mě doma. Budeme totiž pouštět naše Vinohradský hnízdo, který nemá smysl nadále držet a financovat. Spousta věcí, který touží býti věcmi čeká na to aby byly používány. Budu štastná, když budou moct svoje poslání plnit, né chřadnout někde ve sklepě.
Od apríla až po beltine budeme na návštěvě v Čechách. Pár dní mi bude trvat než to pro vás nachystám, do toho máme ještě nějaký mimopražšký plány. 19-21.4 tedy oficiálně vyhlašuji "Blešák u mě doma n.2" Můžete se začít nahlašovat, vemte s sebou i kamarády. Já vám připravím ke hrabošení nějaký jadnohubky. Dáme si víno a bude to fájn, stejně jako minule.
A teď ještě zpátky k domečku na kolečkách.
Na Evropskej předvánoční trip jsem tenkrát odjela už z Čech s tříkilovou nadváhou mýho gigantickýho kufru sloních rozměrů. Nemohla jsem si vybrat který vlastně šaty mám nejradši a vozila jsem si s sebou i kamínky a dřěvěný valounky, bez kterých jsem měla pocit, že nemůžu být v rovnováze.
Jo abych byla důsledná, ještě bych mohla podotknout že pár věcí - velikánskou igelitku s umělejma kytkama a barvama na malování mi už čtrnáct dní předtím odvezl z Čech Tom. Ta holka je blázen, řeknete si. Nojo, každej má svý 13 komnaty. Tenkrát mi ale během přesunů a přeletů doopravdy došlo jak to bylo šíleně nerozumný to všechno s sebou vláčet. Vždycky to balení a kufr co nešel zapnout ani když jsem na něm seděla. A pak se s ním trmácet do kopců a tahat ho do schodů. No, nikdy víc, fakt!
Na naší finální destinaci, na Madeiře jsem si osvíceně sepisovala co se mi doopravdy hodilo a co ne. Myslela jsem si že jsem zachráněná.
Takový seznam, ale nešlo aplikovat na balení kufru do Střední Ameriky. Zkrátka jiný prostředí, jiný potřeby. Zase jsem udělala pár přešlapů.
Třeba jsem si sbalila zbytečně moc párů bot. Konkrétně tenisky, sandály, pohory, žabky a jedny barefoot polobotky. Realita je taková, že chodim celý dny v sandálech který opečovávám a po ospalých večerech zašívám jejich tržné rány. Je jim osm let a už pravda, dosluhují. Celkem často našli využití ještě tenisky. Na delší výlet, nebo náročnější terén, jsou lepší volba než sandál. Další boty jsem měla všechny na noze jenom jednou. Žabky jsou nepoužitelný a bolí mě z nich noha. Pohory jsou do tohohle vedra čirý šílenství. Měla jsem je na noze akorát na cestu z Čech a to proto, že to byl ze všech mých bot, nejtěžší pár. A barefootky bych tady hnedka zničila a poškrábala. Jsou to takový fajnovky městský, jarněpodzimní typ. No, takový období tady uplně nemaj. Takže je jenom vozim po světě sem a tam. Dobrý tak dvě kila zbytečný tíhy.
Taky veškerý teplý oblečení - v tropech, v období sucha, bez šance. Tři svetříky, jedny kalhoty, bunda proti dešti, dvoje legíny, jeden rolák!, dva šátky. Nene, ani jedno, ani jednou. No dobře, jednou v Cartágu se mi svetr i legíny šikly. Buďmě fér. Ale to mi nepřijde jako důvod vláčet to s sebou přes celej svět.
Naopak ale byly věci které se hodily klidně každý den. Pro lepší přehlednost jsem si obě dvě hromady vyfotila.
První fotka znázornuje zbytečné závaží. 3x svetr, 1x bunda, 2x kalhoty, 2x legíny, 3x boty, 2x šátky, 5x vysoké ponožky
Na druhé fotce jsou naopak věci co se mi hodně a často hodily. Jejichž společnost mi mnohokrát byla vhod. Konkrétně sandály, tenisky. Ušatej batůžek - hodně se hodil kdykoliv jsem šla na pláž, na nákup, kamoliv kam jsem nechtěla chodit s 30l batohem. Bluetooth reproduktor - kdekoliv jsme bydleli jsme ho použili. Externí nabíječka - při celodenních přejezdech, nebo dlouhých výletech, když jsme potřebovali mít telefon kvůli mapě, fotáku ready a neřešit mizející baterku. Mixér - boží smoothie, rajčatová polévka, zkrátka nedáme na něj dopustit. Knížka Všímavost - 8mi týdenní kurz se mi maličko protahuje, ale je to skvělý čtení plný inspirace. Knihy tohohle typu se mi líp čtou papírový než ve čtečce, dá se v nich listovat, vracet se o pár stránek když je třeba přečíst si kroky danýho cvičení atd. Notebook. Klobouk - super proti ostrýmu tropickýmu slunci. Akvarelové pastelky + deník - pro mě nutnost. Mobil, pyžamo, 2x sukně, 2x kratasy, 2x šaty, 2x trička, 1x tílko, 2x plavky, 5x kalhotky a nízký!ponožky, dvě podprdy, tričko na surfování, 1x pásek, věnce, sluchátka, rychleschnoucí ručník, 4 malý plyšáci, káva a aeropres, bambucké máslo - stokrát lepší než jakejkoliv krém na suchou kůži, opalovací krém, šampon, mýdlo, hřeben, kartáček a pasta. Finíto.
Půlku kufru v současné chvíli zabírají věci co používám denně, druhou půlku zase ty co jsem nepoužila nikdy a nebo hodně zřídka.
Ještě by se pravda hodila jedna fotka s věcma co se nehodí dennodenně ale co je fajn mít s sebou Na takovým obrázku by byly nůžtičky na nehty, nožík, šitíčko, lékárnička - paralen, nurofen rapid, kapky do očí, smecta, čípky na zácpu, desinfekce, obinadlo, náplasti, teetree olej, šumivý tablety při ztrátě vody organismem, ucpávky do uší a klapka na oči, bachova krizová esence a arnika. Lepící pistole - jednou jsme s ní spravily Tomový sandále a kdyby někde měli boží umělý kytky, nebo jsem se konečně rozhodla vyrobit korunku z lastur a mušlí jako pro mořskou vílu. Deštník, hrací karty, overball a takovej ten polštář za krk na dlouhý přejezdy. Ze začátku, na playa Grande se nám hodil i lehkej spacák, byla tam v noci občas zima a měli jsme tam jenom jedno prostěradlo na přikrytí. Tatiána a kdokoliv jinej u koho jsme spali by nám ale určitě nějakou přikrývku navíc dal.
Naopak ale byly věci které se hodily klidně každý den. Pro lepší přehlednost jsem si obě dvě hromady vyfotila.
První fotka znázornuje zbytečné závaží. 3x svetr, 1x bunda, 2x kalhoty, 2x legíny, 3x boty, 2x šátky, 5x vysoké ponožky
Půlku kufru v současné chvíli zabírají věci co používám denně, druhou půlku zase ty co jsem nepoužila nikdy a nebo hodně zřídka.
Ještě by se pravda hodila jedna fotka s věcma co se nehodí dennodenně ale co je fajn mít s sebou Na takovým obrázku by byly nůžtičky na nehty, nožík, šitíčko, lékárnička - paralen, nurofen rapid, kapky do očí, smecta, čípky na zácpu, desinfekce, obinadlo, náplasti, teetree olej, šumivý tablety při ztrátě vody organismem, ucpávky do uší a klapka na oči, bachova krizová esence a arnika. Lepící pistole - jednou jsme s ní spravily Tomový sandále a kdyby někde měli boží umělý kytky, nebo jsem se konečně rozhodla vyrobit korunku z lastur a mušlí jako pro mořskou vílu. Deštník, hrací karty, overball a takovej ten polštář za krk na dlouhý přejezdy. Ze začátku, na playa Grande se nám hodil i lehkej spacák, byla tam v noci občas zima a měli jsme tam jenom jedno prostěradlo na přikrytí. Tatiána a kdokoliv jinej u koho jsme spali by nám ale určitě nějakou přikrývku navíc dal.
Než se dostanu tam kde je Janne, která má svoje veškterý oblečení v mini sáčku, který je velikostí i váhou připodobnitelnej asi k tomu malýmu spacáku bude to ještě chvíli trvat. Ale pokroky na sobě pozoruji. Každý má své tempo a všechno má svůj čas. Musela jsem si projít všechny ty cesty s přervaným kufrem aby mi došlo, že to tak nechci.
A tady ještě fotka super hygienický taštičky co jsem dostala na Vánoce od babi a dědy a co se dá všude pověsit, je v ní spousta místa a je to vůbec moje oblíbená praktická věc.
A na závěr aeropres. Pro milovníky kávy stoprocentně doporučujeme. Namelete si svojí vlastní kávičku a z přípravy kávy se stane krásnej rituál.
Tak ádios. Uvidíme se za pár. Hodin! A nebo dní, podle toho jestli jste moje máma a nebo řadovej kámoš. Napište mi ať vidím že to někdo dočet až sem a domluvíme si randíčko.
No comments:
Post a Comment