Kostarika v deníku. Část druhá : Útržky dnů, sekvence úvah

myšlenky, co se rozeběhly po vlnách 

✭

různý kouty světa
.

různý perspektivy
.
různý životní reality
.

Jak moc se liší den
 lidí z malé rybářšké vesničky El Transito na břehu Pacifiku 

kde sotvaže mají elektřinu a podlahu a k jídlu vůbec něco

A den lidí žijících v Tokyu

v centru chaosu ruchu světel
.

Čas tiká všude stejně

v relativních realitách

.
Zárověn

najednou

společně

a přesto tak

důsledně odděleně
se toho tolik děje
simultánně

✭

zvadlé květiny

vonící včerejší krásou

zaprášené sny

zabalené v krabičce

odložených možností

definují tě včerejší hranice 

a nebo

nekonečný prostor?

  

✭

zodpovídat otázky

stopami v písku

✭
nádherný západ slunce a světlo v dešti
Zlatý nebe a Ara. Králové oblohy

✭

copak kdo se zeptá velryby když přijede ke břehu Kostariky "Tak velrybo, ukaž nám zpáteční letenku." A kdyby supa táhli do vězení za to že dojídá zbytky...
absurdní?

v lidským světě se to děje

a nejen to

spoutali jsme svou přirozenost

zavřeli svý duše do zlatejch klecí

✭

ze stromu na zahradě kde právě bydlíme každej den padaj zralá avokáda. Každý den dvě až čtyři najdu na zemi. Jsou uplně jiný. Zvláštně vodnatý, štavnatý. Nejdřív mi nepřišly zas tak dobrý, divný. Ale teď si myslím že jsou to ty nejlepší avokáda co jsem kdy jedla.

Spadly zralostí.

✭

nic není předem dáno
všechno se stále tvoří
každou další chvíli
hoří
v moři možností
nové skutečnosti

jenže zvyk je železná košile
silná
silnější než vůle změny?

možnosti
jak často si představujeme lepší svět
lepší sebe
a jak málo pro to děláme?
.

všechno se stále tvoří
v moři možností
hoří plamen
příležitostí
.
maják
světlo dechu
co se stále navrací
vysvobodí tě
z jakékoliv smyčky
nejde se totiž soustředit na dvě věci najednou
na plno

✭