Machu Piccu pueblo

Poté co jsme se ubytovali, našel jsi nejlepší peruánskou restauraci v okolí (Full House) a šli jsme na slavnostní večeři. Vypadali jsme srandovně. Já, v pestrobarevných legínách ve kterých jsem v horách spala a s lesklou červenou péřovou bundou, jako Ruska a ty v kapsáčových šustákách jako moula. Všechno ostatní už jsme měli špinavý.

Bylo mi ale jedno jak vypadáme a co si o nás kdo myslí. Byli jsme spolu, svítily svíčky, k večeři nám hrála živá hudba, měli jsme za sebou obrovské dorodružství a před sebou vidinu Divu světa. Romantika jako hrom.
Dala jsem si quinoa risoto a ty dokonalé pečené houby.

Další den jsme po hodobožové snídani se sedmi druhama marmelád, šli do infocentra pro lístky. Otevírají v devět ráno, stejně jako kulturní centrum. Do kulturního centra byla fronta asi stovky lidí...
Ještě že jsme si to včera domluvily u té hodné paní. Evidentně o takové možnosti neříká každému, protože jsme před infocentrem čekali jediní.
Hodná paní na internetu naklikala lístky na další den a pak nás poslala s kodem do banky, kde jsme zaplatili v hotovosti 140 dolarů. Vrátili jsme se zpátky s potvrzenám a dostali jsme vytištěné vstupenky.
Sláva! Bez front a bez čekání.
Pořád jsme si tu cennost v našich dlaních, symbolizující zítřejší životní zážitek, prohlíželi a dokonce jsme lístky v hotelovém pokoji s trochou nadsázky zamkli do trezoru.

Lístky bylo možné koupit už pouze na odpoledne, ranní lístky byly na týden dopředu vyprodané.

Na Machu Piccu existují tři druhy vstupenek.

Machu Piccu citadela, tj. terasy a celé město - 70 dolarů
Machu Piccu citadela + Huyana Piccu - 85 dolarů
Machu Piccu citadela + hora - 85 dolarů
Pokud chcete kromě citadely vidět i Machu Piccu zeshora z jednoho ze dvou přístupných vrcholů, je třeba jít v ranní skupině, protože odpoledne jsou tyto okruhy uzavřené a nepřístupné. V takovém případě je nutné koupit si lístek cca 14 dní v předstihu protože později už bývají vyprodané.
Denně je to areálu vpuštěno 2500 lidí.
My jsme toho měli nachozeno už tak až až a tak nám bohatě stačilo samotné Machu Piccu. I tak to trvalo zhruba 4 hodiny celý areál projít, všechno vyfotit, sem tam si někde sednout a na pohodu si to užít.

Ke koupi lístků je potřeba mít s sebou pas.

Před obědem jsme šli do hrokých pramenů, které jsou z centra 10 minut pěšky. Není potřeba mít ani plavky ani ručníky, obojí se dá před vchodem půjčit.

Zaplatili jsme vstupné 20 solů za jednoho a pak jsme si užívali dvě hodiny teplé léčivé minerální lázně. Je zde asi pět bazénků s různou teplotou. My jsme byli většinu času v tom největším kde jsou na dně kamínky.

Nebylo zde ani tolik turistů, jak jsme se obávali že bude. Všichni asi jezdí do Santa Teresy, kde jsou horké prameny mnohem víc populární. My jsme se ale rádi spokojili s místními Aguas Calientes. Výprava do Santa Teresy by pro ná byla zbytečně komplikovaná. Vlakem/pěšky do Hydroelektriky a pak colectivem do Santa Teresy...Nene, byli jsme rádi že se nikam nemusíme trmácet.

Dá se tam přímo z bazénu ojednat koktejl. Jenom zvednete ruku a přicupitá číšník a za 10 minut už popíjíte pisco, mojito a nebo cokoliv na co máte zrovna náladu. Dobrá pohoda.

Na oběd jsme šli do jedné z mnoha restaurací které nabízejí denní meny za 15 solů, dali jsme si omeletu a pak jsme si šli do hotelu užívat výřivku a pohodlnou postel. Váleli jsme se dokud jsme nedostali zase hlad.

Před večeří jsme ještě koupili lístky na autobus na Machu Piccu na další den. Taky je lepší je mít pořízené v klidu dopředu. Další den, když už jsme jeli nahoru, viděli jsme zoufalou frontu opozdilců.

Nahoru na Machu Piccu se dá jít buď pěšky, prý cca 2 hodiny do prudkého kopce. A nebo si za 25 dolarů koupit zpáteční jízdenku.

Na marketu jsme ochutnali všechny tři druhy chichi které paní měla a pak jsme šli na jídlo.

Na večeři jsi na foursquaru vybral nejlepší pizzerii ve městě - Incontri. Po úžasné Quatrro Formagi, hříbkových nocích a mém prvním piscu v životě (národní alkoholický nápoj který se tradičně připravuje s vaječným bílkem) jsme usnuli jako spokojení snobští turisté. Natěšení na to, jakou podívanou nám další den přinese.

Na tomhle našem výletě se mi líbilo, jak šikovně jsme zkombinovali dobrodružství s luxusní utrácecí dovolenou. Zažili jsme obojí.

Jinak je asi dobré dopředu vědět že Machu Piccu pueblo je extrémně turistická lokace. Restaurace jsou tu tak o třetinu dražší než v Cuscu, stejně tak bydlení. Všechny obchody snad kromě zeleninového trhu (ale i tam seženete ovoce dráž než jinde v Peru) jsou zaměřené na turisty...
Je lepší být na to připravení.

Nám to ve finále nevadilo. Užívali jsme si výbornou kuchyni, každý den v jiné restauraci a jinak jsme si tu lehkou afektovanost místa nepřipouštěli. Měli jsme tu marnotratnost vyváženou trekem v horách.